EPM_Vea Porotetani_197003.pdf
- extracted text
-
No
MATI
3
70e
annee
Rédacteur
S.
Raapoto
VEA POROTETANI
♦
UA TIAFAAHOU TE MESIA
NO TE TIAFAAHOURAA
TE PARAU
À. ncL evaneZicL,
tz Itz nol tat.oa e ^o-'iu
I Jioto
Luka z 0 Mania i MagaxkiZa,
Joana, o Mania tz mztua
vahinz 0 ïakobo, z tz tahi
0
hauipapânxw. no tz paAou 0 tz tÂjJL^aakovJuxja.
atu
itzkia. z alta tz ttJzàu l Aoto À. tz mznerrta À. tz poipot no tz
mahana. matamuoL o tz Hzbzdma;
2- ua hoAoàhia mat tz hoz
kzhzuAoa no tz tJa^aahou- .
ta{20/1). hJo Azina, o
tz
hoz pupu vahinz tziz, tzi
huÂu
1-
ua
no
no
Aoa;
3- lia
mai tz Uz& la
i tz hoz paz taata.
1 AITA TE TINO
I ROTO I TE
vahinz
{24/10},
AazcL loanz,
tz {^aaitz noa
nzi oia ia Mania i Magada-
oAz
puë
i papii Aoa to natou na-
hiAoa; z mai tz mza na z,
ua ^aanahi na papai zvanziia ia Mania i Magadata.
apiti natou i tz onanaa
no Iz&u z ua
itz i to’na
pohznaa, hou to natou nino-
na
ua
matarma o tz kzbzdoma,
taz tz maxi vahinz i tz
mznzma, i Azifia i vaikohia*
i tz tUno no Jz&a i tz ahi~
ahi no tz mahana paz.
Ua
hopoi taua mou vahinz za i
tz AOML noànoà no tz mOii
i to'na tino, zi. tapao hopzà na Aotou,
0 vai ma taua mou. vahi¬
nz Aa ? Kita tz
ioa i ai^aito, ia au i tz ^aaitzAoa a na
zvanztLa.,
Ua pa-
zi mou itz no tz mznz¬
noto. I
tz poipoi no tz mahana ma-
ma aoAZ z
tino
tz
i
hzbzdoma,
z ua
ua
huni-z-kia
oiai i tz uputa o tz mz¬
nzma; ua tomo noa natou
a.
tz matou. Ua nino taua ohipa maznz na zi tumu no to
natou pzàpzÂ, z zi timu atoà no tz mahzaitunaa.
0
tz iânaa mai no tz mzZahi
{z piti mzZahi ia au i tz
zvanzUa a Luka z ta loone)
tzi honocL mai i tz hoz hio-
api i tz mznzma aonz z
tino i noto z tzi
honoà
mai i tz haapapûnaa no tz
naa
tia^aahounaa o tz Mz&ia.
A taà’i tz ^aaitznaa a
tz mou vahinz, tz vai atoà
nzi z piti tau iaaitznxxa.
Tz iaaitznaa a Petzno z tz
pipi hznzhia z Jz&u tz ta¬
hi, tzi iaatià mai i tz
ïakobo,
z 0 SaZomz {l6/1).Ua paAou
to i tz mznzma aita z tino
to noto.
Ma tz ati-îuda
o
i haapcunanz
poi na, aita ihoa
tz tino
Jz6u i noto i tz mznzma.
No nzina, tz panau z ua
tz mm
z
mrdi
ta noua i itz i no¬
pipi,
mai ta tz
ati-iada' tcà.
tzi itzhia aita
z
ti¬
i zià-
ia z mm i mua
i tz laaitznaa a tz mm pi¬
pi z hi tz mm ati- luda.
z onz
tino i noto i tz mz¬
nzma.
No tz aha ?
0 tz uinaa tziz ta tz
mm vahinz i
uiui noa.
E
kita
z
panau mm, ua ^aanoo natou
ia Iz&u iho i tz ^aaitznaa
iio’na pohznaa z ^to'na
tia^mhounaa, tziz nâ, ai¬
nzi i tz tupunaa o taua panm na i no¬
ta natou z itz
ua
hoz taata tzi taoto. E panauhia taua panm na no tz
hoz taata mai tzi tM^aa-
hoz taata
pohz tzi ona ^aahou mai. I
noto i tz
tlà^aahounaa, tz
{aahou i tz
i tz hoz tino, z na no¬
to i taua
Te mou tatananaa tz nz¬
no
tz
tatana i tz aunaa o tz mz¬
hia)
oia hoi,
tiÂ^aahou Iziu no Nazanzta {Mataio
2B/6; Manzko
n/6; Luka 24/5-7) Tz tiâf^aahounaa ia m i tz nzo
hzizni, 0 tz tiMm ia no
tz hoz mza, z aonz na,
tz
mai i tz ktua na,
ona
hznzhz ia honoàhia
i noto {tz tino
tz hoz
hzhzunm to tz mm vahinz
itznm i tz ohipa a tz ktua, oia hoi tz tiÂ/^mhounaa. Tz itzhia nzi
i noto
i na zvanzlia matamxa
z
tonu, hoz â ^aaitznm no Ô
ktua tzi honoà.
TIAFAAHOURAA
nzma
i noto.
E mza na noto i
vai nzi tz hoz ohipa na tz
I TE
no
to i tz mznzma aonz z tino
hou mai, Z no tz
2 TE HEHEURAA
noto, ua itz z aonz z tino
z ua haznz mai
i napaz ma
mou mza
tz mztua vaninz
natou
na, z nzhznzhz taua tatana¬
naa na ia manÔhia. kita nâ
natou i kuna z i taua poi¬
naa
Mataio z o Mania i Maadata Z tz tahi ata Mania
2S/1)Ma poAou MoAzko z o
Mania i Magadata, o Mania
Aou
ta
nou
itzhia tz mznzma i taua
poipoi na aita z tino i ^oto, ua haapapâ-noa-hia ia
tz
vahinz Za. Tz haapapû nzi
na zvanzLia’tjûà
z maka
z,
i tz poipoi Aoa i tz maka-
tz hoz haamanamanamanaa z
tz hoz tatananaa i taua pa-
no
Itz natou
TZ ^acUtz/Loa maùxmua i
taua panmi na,
na tz mou
pipi i zia to’na tino
i tz pô" (Mataio 2B/3-15).
Noa’tu to natou honoànaa i
mou
Ua
tamua o
MENEMA
iho tz tahi, 0 tzi haapanai tz panau z,
"na tz
nz
ohipa, tz ^aaitz-
hia nzi tz hoz tapao z ua
taz mai tz mm tm o tz
Mz&ia i tiaihia na.
Taua tiàj^aahounaa na, o
tz tupunaa ia no tz mm jyanm i papaihia na. I
noto
i tz zvanzlia a loanz
{20/
"ia au
i tz panm i papaihia na".
9) tz panauhia na :
Tz itz-atoà
hia
panm na i noto
nzi
taua
i tz l Kon.
tià^aahounaa no
Nazanzta zenz ia i
ohipa ^zmzip, z ohi¬
15/4. Tz
Izôu 0
tz hoz
pa nâ no
na;
z 0
Ô mai i tz ktua
hoz taimz tumu
tz
tziz i noto i tz tuatapapanaa
ona.
panm no tz ohipa /,mE taua taimz
nahi na,
ua
^m^aa
nznihia ia i
fLOto X wt
na
euanatôx
to. mcuLL
e maha.
taoxaa mal o
h.oto l tz
melakl,
kaeAe.
tal
e
la pahono mal ola, te l-
tenaa l te hoê taata te
henehe la mu
e
ne¬
la Inu. Te
mal e haapapû l te. taata
nel e tel Aoto te Atua e
to'na baétZela l te Meila.
hoamauhld la l nlà
l te hoê mea tel hlo-papu-
3 TE MAU FARAA
hla. E paAJui mou,
to,
l
Aofiie te
{Ohlpa 13/31). la au
l
ohlpa 1/3,1X0.
mal te
Me&la l ta'na mou plpl, l
tel
to’na tla^aahou-
^aataa l
to te MeAla oAOAoa l ta¬
tl.à^aa-
mahana e 40
to'na AevoAoa,
E tlÂ'toà la iaoûtehla
Aoa. e
Te mou
/ojolteAoa huAu
taua oAea talme na,
Aou no
ola
hol, mal te tlà£aahoa-
400 e
tae noa'tu l te Aeva-
400, te haapapûi nel la l
te ^auiaa Aahl no te 04o400 0
tel
tlaiaahou mal.
Te mou plpl, la iu l to natou huAu e to Aatou manao-
naoAaa, ua tapeà mal Aatou
l te mea tel nlAo la Aatou
el mea
^aa^aa aë e te taaê
iaalte nel
aë. AAeà na, te
^ÔAoa la HoAla l ^agada-
te
e la UoAla te metua va¬
hiné O îakobo
{Matalo 2S/
Aatou
9-10) e l te tahl atoâ mou.
vahlne.
E tlÂ'toà la
^aalteJila
l te mahana pae, ua tla^aahou la l te toAu o te moka-
la
te icLAoa l te mou apoietoto O tel aIao ta Aotoa ^aaIteAoa el haamauAoa no te
{^aoAoo. Ua poAou
VeteAo <.
te mahana Peneteko6e :
"o
taxxa leÂu nel Ô. ta te Atua
laall aè nel l niÂ,
.1
hoê
Te ^aalte a-
toà Aa PauZo e : ua
mal
te Me&la l te tlno 12" (1
Koa. 15/5)
ola hol, l te
mcüi apoéetoto. Ua poAou iafza l to le&u ^aalteAoa mcU
la'na l te aJilahl no te ma¬
te
bedoma l mu/il ae (loane 20/
TE TIAFAA
HOURAA
te mou
la Toma (loane 20/24-29).
^aaltehla nel hol
iela tel
pee la letu (Luka 24/15-35)
Ua paAou Paulo l te
/finaa
l na taeaë. e 500 tel Ite l
te Patu l te talme hoê (I
Koa. 15/6)
0 Iakobo, te
taeae o te Patu, te taatoà
0 te mou apoAetoto, o Saa-
Taneio, ua
la la'na.
lo
no
Ite atoà
poÂjouhla te IteAoa l
Patu, eene la l te hoê
la
te
IteAoa
Aoto l te oAama,
0 te hoê Aa
IteAoa no te
mata tlno l te hoê taata
te nehenehe la paaou la'na
2
E
pohe, ua paA-ou moJumanm\a
ola : "AoAe e tld/aahouAoa
to tel pohe Aa, aoAe atoà
te MeAla l
e ao¬
Ae te Meôla l tlà^aahou Aa,
e haavoAe Za ta
matou ao,
e e haavoAe atoà
to outou
te hoAoà
nel
tla^aahou
e
tel poAahl l te Alma atau
te Atua l te hoê Vafuxa l
to te ao, 0 te nehenehe la
0
Aatou.
0 te mea la e nehenehe
al l te taata l /^aoAoo la
leAu la haeAe ma te
oAa
apZ (Roma 6/4) l nlà Iho l
te j^enua l poAahlhla e te
taata nel. E te
tapaÔ mata-
tele nel ona apt, o
te oAoha la (ola hol te he-
tma
no
4e î
l te mm
taeaë
Ua
:
Ite tatou e, mal te pohe
mal tatou e tel te oAa mal
nel, no te mea, te cuioha
nel tatou l te mou taeaë
(î loone 3/14]
To
tatou
iaoAoo (1 Koa.15/13-14).
Eaha Paulo Z poAou papû
al l tele mou paA.au ? Tele,
te hunoAaa l tele AmeZo a
te Atua OAa o te nehenehe
la hoAoà mal
tel pohe, e
Za Z
te MeAla
0 tel haapapûhla mal
e te
mou
Ite
to te Patu Aa,
Atua e ho-
mea
^au^aa oAe Za te’ ^aoAoo,
hol, aoAe e haamauAoa,
e ma te mou ^l^l atoà o te
nehenehe la tupu no te Ekaleàla e no tele nel ao,
tel AelAa te oAoAoa e te
tupuAoa te tlno
no te Me¬
Ala. AoAe te MeAla l tld -
^aakou Aa,
to tatou
te
e
ola
l te VoAJua, ta
o
-Aahl (1 Koa.
e Aave
15/1-8) E acAe e tla^aahou400
LeAla
Alma atau
hunoAoa
te tZà^aahouAaa o
tiàiaahouAaa l tele nel, o
te OAa apZ Za. no Aoto mal
Aoà nel.
l
te oha
x.
l
e au
te
"la te Eka-
hoê ^oAe tel
^aatldhla l nlà
l te one,
^aoAoo aoAe Za e
val nel, e tele nel ao, ua
val noa Za aoAe e tlatxxnle O04G e tlaMiaa.
400
TE HOE TIAIRAA
Tel te taata te Aave
e
Ua tlatuAlhla e ua tia^aahou mou
aoAe Aa
te ^aoAuë.
te MeAla
TUUTUUORE
TO TATOU
I tele nel, te val tauml-noa-hla nel â to tatou
tlno
ORARAA
e
te atl
e
te
pohe.
e
te maAornoAma
nel Za te mou mea'toà Z te
hoê moAomaAama apZ; e aoAe
Aa, aoAe te MeAla l tlà^aahou e ua val noa Za te mou
mea'toà mal te mea e, aoAe
l tupu l Aoto la
leAu-MeAla.
400 e mea
Te ^aaAoonaa l tel tld-
Tele Aâ,
PeneketoAe,
te ^ojolte maltal Aa PeteAo
1 te moÀana
^ÔAaa l te koê o te mou apoéetolo anaè ; la PeteAo
(1 Koa. 15/5; Luka 24/34)
E te
te mou ^ÔÂoa l te
Mo AelAa,
te Meôla tel
tel tldiaakou e te paAokl nel l
te
iôAaa 'tel tupu koê ke-
19-29).
Te val atoà nel
paatoà l te mea tuiru
te MeAla tel ta.nuhla
no
hana tlAioahounaa (Luka 24/
36-42) e te ^aalte atoà
nel loane l taua ^ÔAaa Aa
e
:
o
matou atoà nel hol te Ite".
(ohlpa 2/32)
TE ORA API
^aatupu l te oAa l Aoto la
te
na
te huAu
talme Aa, ua aIao la el
poAau 040, 04eâ Aa,
o
te
poAou 040 la no te tla/^aahouAoa.
hou noa mal, ua ^a'toà mal
Aâ ola na Aoto l te mou mahana e Aave Aohl l te f^ela
tel palma e ota'toà l leAo&alma mal GalHea mal
Aoto l
ua
1 to'na papalAaa l to
KoAlnetla c tel poAou g,
aoAe e tld/ao.houAaa to tel
400.
tld'^aahou;
0
TEI TIAFAAHOU
te hoê amulAaa a-
^aalteAoa a te mou apoAetc-
ua
NO TE MESIA
040400 e
pl (Eph. 4/10-16).
e,
eejie tlà^aahouAoa l
te
tiihaa hopeà no
te ûAOAaa
0 te UeAla z
"o taua leAu
nel â ta te Atua l {jOatlà
aë nel l nid, o matou atoà
nel te Ite. Ua ^aateltelhla ola l te Alma atau o
te Atua, e ua noaà mal
l
te Metua au te
i/oAua-
Maltal l paAOuhla malAa
e
ua
nlnil mal ola l te Ael-
40
ta outou e
hlo nel" fO-
hlpa 2/32-33) I Aoto l te
Ephetla 1/19-23) te Ite-^a
ahou-hla nel tele Ihoa mou
paAou :
te tlà^aahauAaa,te
na
MeAla l te Alma atau o te
Metua, te tonoAoa l te Va400 tel iaatupu l te
hoê
te tixxl nel te
/jOoAoo l te tld/^aahouAoa 0 te tapa l te maha¬
na hopeà. Ua Aau te mou ma-
taata
nao l tele tau tel
^aaltl
l tele paAou /Lohl no
te
tldlaahouAoa o te tlno
te mahana hopeà.
l
E mea maeAe la. hlo
ta¬
tou la Paulo tel Ite ê na
l te mou ^l£l tel au l te
mou
ll^l ta tatou
e
Ite
nel. la au l to'ra manao,
te tùL^aahouAaa o
te hoê
Za ohlpa no te ^aoAoo. 1
muAl aë l to’na laalte/uui
l te mou ^oAoa'taaê no te
MeAla, te
nel ola l
te opantAoa l ta'na poAou :
na
0
iîiatûu Za e aa*
ta outou Za l {^ad400" (I Koa.15/11).
1 to'
na papalAoa Z te
hui ^aa400, ua haapapû ola e, te
val nel te hoê tld^aahoa-
"...
0
nel,
e 0
ta
o te hloAoa "Za Z
ô atu Z te mou mea no tele
nel 040400 : "Tel tele nel
ao anaë ta tatou
e
tlal
nel l te MeAla, e atl Aahl
Za to tatou Z to te mou
taata'toà
(1 Koa. 15/19 )
ola mou hol, mal te mea ua
taotlàhla te oAOAoa l to
^aahoa,
tatou paAohlAoa l nid Iko
l te ^enua nel, mal te mea
te poheAoa o to tatou
hopeà no to ta¬
tou texe, tele Za te panm.
e,
0
tlno te
opanZAoa e nehenehe la IaI-
:
"e ami tatou e
e
Znu, ananahl tatou e pohe
al" (I KoA.15/30-32).
Te
/^aaite mal nel te poAcuu no
tlÀla
te tld^aakouAoa la'na
la tatou,
tumi no te oAOAoa,
OU400
400.
Iho
mal te hoê poAou
e no
Iko 0 to tatou
te
o4o-
""
fa
î
te 30 ml I ioni.
rereî
Ua fa-
te tomite fe¬
i
raua
I reira to raua faaite
i te tauturu ta te Eka¬
lesia» i mana’o»
I reira ato'a to
raua ite
raa
I te mana’o o te taata
e faaru'e îa Rurutu e haere mai
i Papeete neî, "Eaha te faufaa îa faaea faahou î Rurutu"»
Ua
faaite
nua
raa
papû mal te Tomîte fenua e,
te mea rû roa
ia te maa; ^3
a’e,
e
runu
rê, te
ere
neî tumu parau»
E I roto i te putuputu raa
na te bureau
i te 10 no mati ua faaoti oîa :
ÎIA
AOVAHA TEI
FAATERE -
TOMOHIA E
no
te huru
DOOM
dio
raa
''e
o
te Ekaiesîa no te
la
ratou i roto ^
to ratou atî» Tele ta raua
,
i
faaite mal :"Altâ maua î
roa I nî'a !
te fenua
tae
ua
tupu to
hi'o
te
raa
ra
mea
maua
îa
ora'toa
mau
raau,
pararfo
oto I
te
Rurutu, e ma!
pohe te mau
ua
mea
:
te
marô
ua
Auê
te tumu alto
tumu
rî
h la,
noa
al ta
e
iritî
mea
te tumu haato vetahi
omou
tumu ana'e
re'a
e
te
toe,
e
aore
toe to vetahî»
Ua horo te "^aata î roto
î
rauere
te ana faaea.
a•.
ui
tau'e,
mata ra,
el rurutü
Rurutu e te haato ratou mana’o i
mea
mlîioni
tei
roaa
no te tauturu.
îa Rurutu»
Teie râ aitâ ho’e ohîpa pa¬
pû i tae, E no rslra îa hepono oîoihia ia
te taihaa
e
e
te
mau
te
paroi*Sa tei
mau
maa
i
îneîne
i te reîra
e
tauasini
3
mefera
pareu»
e 2 auva! te faate¬
Rurutu no te hae-
tonohia
re
raa
t
hi’o î
te ohipa
rO
roa a’e o
te, nehenehe la
ravehia.
Ua maîtihfa o
re
TE TAUTURU
e
Koringo orometua peretiteni
iho
RAA I TE ATI
Tuhaa
te
no
John Doom
mai
te amo
îa Rurutu heano
e
na’o.
o
tau hora
mau
8
e
ha no roto atu
ua
î te
no
na Tuhaa’
î te sabati 15 no
ta ratou 1 ani mai, ia anaanatae faahcu to retou ma¬
noa, teie re ua
ravaî roa
te reira îa "Emma”
no
te
raa
araara
te aroha
Rurutu ê" 01 a
tauî
e
te
fare
mau
la
te fe’a» Te faaroo noe nei
hû! rai ou ne roto i ta ra¬
DIAKONO,
^auturu
o
mata nai
roto
îa
faatupu
ia
î te
sabati
22 e aore ra 29 no mati.
2- !a rave hia e B tane
ore
patu faaa'e
pcfpoi te huru
te mea
! te
ratou
TE APOOR/A
KORINGO OROMETUA,
îa ratou
hou;
3-!a
to’a
mati
te ''Bau, te
timâ,
hamara, te ee, la hene-
nehe
na
paroi sa’toà
naero,
te
ho’e
faatupuhia
1- la
aufauraa
peretitenî
‘'omite Faufaa a
e
o
no
te
te Ekaîe-
s I a»
NO RURUTU
ruma-
ruma,
ne!
î
tei farerelhia e to Rurutu. Ua fa~
nau te ho’e mana'o otahl
i
roto i te a au no
te
maiî
Sa
0 Moerai
teî
farerel
maitai î te
atî
ua baere
roa te mit!
î te pae mou’a,
ua tomohîa
te
mau faaapu
tare e te mît! î reîra. Te
vahi îno roa o te
vahî ia
i
parauhia "Te avarua" ua
pau te fenua i
reira, te
fare haapiîraa ua hu’ahu’a
roa, te mau parahirae o te
mau tamariî
haapîi ua puehu te
au
ia
îri are’a te auri
e
î te faraoa
tavîri,
te punu faro
tumu
haart
teî ni'a i te
'-e tapîl
raa.
ïte to Tahiti
te huru no te ati
Te
paiore,
te vanlîa,
te
Te
vahi
î teie ati aita roa ho’e
taata î pohe,
ho’e noa iho taata te ï pe-
taohe
ua
îrsu
maere
i
roto
roa.
teî ûtahia mai
pe e
fare mai
no
te
toru,
te
Papeete.
Na tare pure
mau
i
tsata’toc, maori ra te tau¬
turu raa f to Rurutu. Ua i~
mi te mau faaroci ato’a, te
mau sotelete e
rave
rah<
e
ta
fare amuiraa, fare oroo te mau taa¬
no
metua te fare
ta ua
"secours
puehu te punu, ua pa-
la haere tî’a raua î
Haut! na ni’a f te mou’a 1
reira to raua matai tai raa
rarl.
i
te mau
rutu;
roa.
i
Ru¬
rutu
Î.936, te rahiraa fa¬
367, te rahi raa fare I
parari hu’ahu’a roa 16, te
re
rahiraa tare tei
pepe 241
te rahi raa fare maîtaî
e
toe ra 107. la
numerahïa
te monl e dbu no
te tatat
faahou ia Rurutu e hau atu
i te
tara
Ekalesia
i te atî
no
faano
Ru-
ia tauturu te faatei te mau
tare a te
Ekaiesîa i Rurutu (tare pu¬
5-
re
îno
ï
10 tauaslni
rutu.
Avera
Te rahiraa taata
tîno mon!
te tauturu
aita ho’e faa maîtai
i
catholique" o tel
hapono mal ho’e
tere raa o te
peho ato'a no Ru¬
faahou ua marô.
Te taro î Haut! e
aï ta te mau faaapu
4- !a faateahia ho’e la¬
haamauruuru î
te
tl'a
te pae Kato Iî ta
no
te
mau pû
raveraa
ohipa,
te hau I
te rave’a
no te
tauturu raa î to Rurutu.
Ua horuhoru e ua rotahl te
te
aa-j
no
’a
Te
i
te mau
taata’toa
teie ohipa.
î
Apooraa Faatere o te Eua putuputu ato’ a
kalesia
oîa
no
te
ferurî
i
teie
re,
raa
putuputu raa, orometua)
Lia reva'tu
na
tl'a
no
1 te
ûta 'I
te faatere raa na nîa
manuâ "PROTET" tel
te Tavana rahi e
te
mau
tî'a no te mau amaa ohipa’
toa a te hau î Rurutu i te
mahana maa 14
no MatI. Ua
tae ratou i rurutu i te sa-
7
la faataerehia te ha-
1-
pono raa
i te maa e tîaî
na to rurutu
e
faaltemai I te taime au.
e
la faatae
2-
te tabula
te tatai
a
oîoî
taîhaa
I te
raa
e
hia
au
mau
no
haa tel afai hia
orometua e piti
mai
e
no
Rurutu
na
fare
Ekalesia, na nî*a
pahi rriatamua.
te
te
i
te
hebedoma
no te
taurua o te mau tare
haaoiiraa
a
te
Ekalesia ua
tae mai ta ratou mau
+airaa
i
3” Na Marural
no
no
orometua
Pîrae
peretiteni mono
te Ekalesia
,e o Perrïn
haapa’o f te pae no te taviri raa hoho’a a te Ekalet
sla e afai I teîe neî
mau
talhaa.
la
4-
bâti
mau
al
na
15
Mati.
no
E
hou te
ohîpa’toa a
ravehia
ua'hinaaro papû te Tava¬
Rahi Angell ia faatupu-
hta ho’e
pureraa
mai tei
i te mau sabati ato’a î
Rurutu. Ua amuî atu te taato’a no te hui mana o teie
au
nei
i
tere, tae
hital
o
noa’tu I te
te pahi e te mau
taata’toa no Moerai
i
te
pureraa i roto
î te fare
pure no Moerai
tei pùehu
te punu i- te matai. Ua faaterehia te pure raa na ro¬
to
i
te reo
farani e
Doom
Te mauruuru
hiopo’a raa. Te tuatapapa raa i te ati ua
oti
mau
te ravehia
i
no
te "Travaux
tei
haere mai
e
ie mau
publics
o
mai
Tubuai
reira ua vitivi-
mai. E no
ti te ohîpa. la hoi
ve'a o tei tonohia,
mal
no
te faaroo
noa’tu hoi i te mau faaot'iraa a te Apooraa Faafe-
na
re..
î
EAHA TE TUMU I
HAAPUAI Al
TE EKALESIA I TA’NA TAUTU-
no
te
te taihaa
ia
te patu faahou ! te mau
fare a te Ekalesia. Ua faa¬
ite ato’a mai raua e te
3
no
tauatîni metera pareu ta
-
i afai i to raua tere
ua vaiho hia îa e raua
i
roto i te rima no
Antonio
orometua i Moerai e
nà’na
ia e opéré î te reira i ro¬
to i na paroi sa’toa e toru.
I mûri a’e i to
te A.F.
faaroo raa i te vauvau raa
raua
parau a na
I TO RURUTU ?
0 te uiraa îa tel
ulhia e Perrin
ia Marurai orometua peretîteni mono no te Ekalesia I
roto i te paraparau raa na
roto i te radio teata i te
Rü
ta to rurutu e
o
ve’a ua faaoti
15 no Mati, Ua
peretiteni mono
n'b^te EkalesJô "Te tumu te-
pô sabati
pahono te
i ni’a
i
te rahi raa taata e val ra
I Rurutu e
90 I ni’a i te
nanere e mau taata porotetanî ia. E no reira eita e
ti’a i te Ekalesia îa hi’o
ê i to Rurutu. Te amo papû
ie
ia- no té
nei
raa
-A HOPOl TA OUTOU MONI I
TE
hoi
f.A A H 0 T U
a
te
ratou mai
te
mau
faaroo, i te mau pû ohipa, 1 te-mau taata tatai
tahi, i te Apooraa hau, te
Apooraa Fenua, i te heu me-
mau
i
tua,
Tavana
te
tae noa’tu
sa’toà
no
i
te
ta ratoM tau+uru
a’.^
to Rurutu. Te
faaite
to’a nef to Rurutu i to rafou mauruuru I te hi’o
te
mana’o
au taeae teî
îmî î te mau rave’a rau no
te tauturu ia ratou.
'
Ua
riro teie ati ei tateimaha i to Ruru¬
mata
raa
tu
ei
e
faaara
te mana’o
raa
T E
H 0 T U
OIA
hoi
i
taeae e
te
tauturu o te taata.. la tamahanahana mai
ê te F'atu
i to Rurutu
e
ia
faaara
oîa i te
mana’o horo’a o
ta’na mau tamariî.
au
IA ’ N A
D’EPARGNE
ièhi
mauparoi-^
TE VAHI MAITAI
COMPTE
MAI
"secours catholique", i te
sotaiete
ato’e, î ; te
mau
Ekalesia. Ei hîo
_NA ROTO I TE Tüü RAA lA’NA I ROTO I
E
HAAMAURUURL.’
:
Te faaite nêi
te Apoo¬
raa Faatere o
te Ekalesia
i to’na mauruuru l te ti’e
no te pae
katolita 'no te
mea
paroi sa’toà i te mau faaue-
oia.
_Nfl
teï hopoihia
e
.tae
parau api. la au 1 te
pa¬
rau ta raua I vauvau
mai
ua faaite papû mai
raua
e
te ohîpa rû
hinaaro nei
nel tarou i te-
ua pu-
tuputu te A.F. i te 18
Mati
parau
Koringo orometua raua o John Doom
dîakono e
mai
ti’a
na
mal-
tai hia te mau tauturu ato’
a 1 faatae
hia mal e o
faatae hia mai i
te pu no
te faatere raa o te
Ekale¬
sia no te ati no Rurutu.
diakoho e na roto i te reo
+ahlti e Koringo orometua,
Imuri a’e ua haamata
te
îa
haamauruuru
BANQUE DE L’INDOCHINE
PAPEETE- PIRAE -FAAA^ CAMIONNETTE TOUR DE L’ILE-UTUROA
-
MOOREA
.«■F
TE TAURUA TARE HAAPIIRAA
Aoa
t
FaattAt a tt
EkaZt&ta
ta hoohta mat tt Aaau
t
tt punu no tt hamantAoa t
tt mou ^oAt t hùiaoAohta no tt TauAua^ Ua
^aataa o-
la ho't téno mont no nt' a
t tt TauAua FoAt haapttAoa
no tt matahitt t matAt a't
ntt no tt hoo mat t tt AtlAa. Tttt ntl mou
tathaa
ttt hoohta mat t tuuhta ta
t Aoto t tt ho't iOAt 0 tt
hamanthta t Taunoa t nt'a
t tt itYüxa 0 Ga(,ton GAa{^{^t,
tt mta t htnaoAo hta tt
XzJjia t tt mou matahttt t
no
mua
ta
ntt. Taua mou tathaa t tathaa ta no tt
oht-
pa 0 tt Tauhua Font HaapttAoa,
PA¬
KE HAAPIIRAA A TE EKALESIA:
Ua tapa a'e n&.i l to. ma.TE TAURUA WOTE MAU
hana. pat
l
27
tt
nnhana
ftbaa/Lt t tt iano matt
tt Tcüxniija
fiaht mcutakitt no tt mou ^aZS
bati J
no
ynaa
At
haaptÂAaa a tt Ekaltita.
haa II, tt tuhaa III t tt
Ua ohthta tt
mou maa t
tt httt'a o tt
Aâ t tt too'a 0 tt Aâ t tt
Tuhaa VIIo
Tau oAomttua
tt vtAo
pao
hautt'iaa
maa
no
ttata taata oAa t tt maha-
matt t tt &aba-
Août tt tuAoahta tt maa ta¬
7
no
no
httt. Ho tt mou unauna
Matl.
Tt iricui taikaa ;
Ua tat mal tt
mou toLacûaL ttt poAotna Aoto t tt mou. poAotsa'toà. Ua ouj^oa mont tt
taht pat t tt tabiiZa tatfiaa ttt anthta oAt’a tt ta¬
haa
kla
t Aavt
ht pat aa
hamant mat ta t
tt mou tathaa,
E ua tttahta tt Auppjtupt t Aoto t
tt mou tathaa no tett tauAua,
tt mou tt^cti^at, taxi-
poo,
vaa,
tonAt, amttt,
ptnu,
ptut,
tapt poAtho,
ktt pupû t tt oat atxxAa.
Hot htbtdoma hou tt tauAua
ua tat mat
tt mou tathaa
no tt Tuhaa IV t t tt htbt¬
doma no tt TauAua ua tat
mat to tt Tuhaa
M, Tuhaa
t/I, tahaa III t to na tu¬
haa'toà t toAu t vat ntt t
nt'a t tt ^tnaa Tahttt ntt.
Ua tttahta tt haapa'o
no
tt mou poAotôa'toà t tt ta¬
bula taikaa ttt anthta
Aotou,
ta
t to Acutou
au^auAoa t tt mont t to Aatou hot hamant Aoa t tt
mou tathaa.
na Aoto
Tt maa maa
I
tt
:
pat no tt tabula
maa ttt anthta ua ttt at.oï
hta t Atùia tt haapa'o l
Aoto t tt Tuhaa I, tt Tu-
0
ttt QptAt
hta na Aoto
t
tt mou poAot&a no tt ^aoAaoat t tt ohtpa o tt TauAua.
I tt p5 mahana pat
27 no
PtbuaAt : ttata Aaa taatd
OAa i^aanaho hta na
tt mou
tamoAtt. Ua haute mat tt
tamoAtl no tt ^oAt haaptt Aaa tt pupu U't Apt no
Paptttt, Taunoa t tt haute
Aaht ua ^aanako hta mat ta
t tt maa "EclalAmAi, EclatA(m&ts> Untont6tt&" t
aoao
mou
AAut t haa-
tt hooAoa t tt
mou
(mtt'a, ^tt, taAo,opaa\
t t Aoto t tt poAotôa
no
na inaa
:
patupatu mattt tt To-
ohtpa Aa. E ua tttahta tt
tntént t Aoto t tt mou ^aanahoAoa no tt tabula ohtpa
poAtoo ohtpa a Goàton
GAa^^t ttt tautuAu mattat
mat t taua ohtpa Aa.
Ha
^aanuuhta tt
tt S
Ua
pooAaa FaattAt t taua tumu
mou
Ttlt Aâ na Aoto t
aa
Paanaho Aaa ohtpa
mttt TauAua o tzt ptAzttttnthta t Roéa Kltma vahtnt
no tt ^aanahonaho
mattt
Aoa t tt mou ohtpa. Ua
^aanaho mattt ato'a hot tt A-
ua
haapao ' hta mat ta t tt mou
poAotàa t Ut Apt to AttAa.
Tt koAt tamaaAaa :
hamântÂaâ t tt mou
^oAt tmaoAoa na tt Tuhaa
VII taua ohtpa t amo t AaAo a't t tt
^aattAt Aoa a
Tt
tt OAomttua Samutl Rttd no
Taunoa t tt ptAtttttnt o
tt Tuhaa tko KoAtngo oAomztua t tt mou pupu Ut Apt
no tt Tuhaa.
Ua hoAo'a tt
Tuhaa
t
B taua&tnt toAa na
tt ioÂa Aavt ohtpa. I tttt
matahitt ua ^aaott tt Apoo-
a't t tt
i^aatzAt aaa
a
Emy Vu^ouA, ^oattAt hot no
ttlt ntt mou tamoAlt.
Ua
ho 0 hta tt mou maa amuamu t
tt vat atu hâ na tt mou ta-
moAtt.
Uahana m<m Z S VtbuaAt
I
:
t^. hoAa 5 t tt pOA.poA. tnuAoa ta^t
na tt mou pupu
U't Apt O ttt hatAt mcu'
tt hcLAu t tt mou au'a t
vt
na-
Aaht t ^aataahta na Aa-
tou.
I tt hoAa 10 : tAiXtAoa t
tt taunua ua tat mat tt mo¬
0 tt
Tavana Aaht t tt
hut mana o tt itnua ntl, t
tat noa'tu t tt mou tt'a o
tt Ekaltàta t to tt ioAt
haapttAoa. Ua taho't
mat
no
3
tz maa papa U’i Api i hato
i tz aua iafiz haapiima no
tz ^aafULpzfiapz i tz ofio’a
ifiiti fiaa.
Haamaufiaufiu ma :
Tz laaitz nzL tz Apooma
Taatzfiz o tz zkalzàia tzi
I mufii a’z i tz
pzAztitznihia z tz
^afiii ma,hijopo’ama i tz
maa talhaa, tz
maa hoho’a
pznihia z tz maa ofiomztaa
haapii tamafUi z tz hopz’a
aa ^afiiihia tz
maa manihini hanakana i pikai iho i
taa Samazl
i tz maa pofioiha’
vai nzi i fioto i na
tahaa’toâ z 8, tzi
papa
maafiaam.
toà
hia mai z tz
1 tz maa
ofiomztaa’toa tz
diakono ato’a z
taz
noa’ta i tz maa taata pafioi&a z ati noa’z tzi fiifio
zi fiima tafia no tz ohipa.
I tz maa taata tzi taatafia
i tz ohipa : na fioto i tz
hofio’a ma i tz pzfizoo no
maa
pofioiia.
maa
maa maa
i
haponohia mai z tz pafioi&a.
Tziz nzi na ohipa z piti
aa haapa’o hia
ia z Roàa
tz ohipa, z tzi taz
tino
mai no tz fiavz i tz ohipa,
hamaninaa i tz iafiz, tunafiaa i tz maa.
Klima vahinz ma tz taatufiuhia z tz maa taahinz vahi¬
nz no
Pao^ai, Bztzla, Taa-
noa z
lofiidana.
I nûa i tz Tahaa
Fzi
Pi tataùfiaa hofuifiaa aa’a i
fiotopâ i tz maa papa U’i
Api no tz Tahaa î, Tahaa
tz Tahaa VU {aaizKzhia z tz Tomitz Spofit a tz
U’i Api pzfiztitznihia
z
U
z
Ladzn Tztaanai.
pd
I tz
fiaa tzata
aita tz haati-
tz vzfio.
no
mai i tz mahana maa 7
Wati. Ua hamanihia tz
{jOfiz tamaa fiaa i ni’a
^znaa Fzi Pi.
no
hoz
i -
tz
no Ma^ : hoZ tz poIpoZ inuma
za^t i ni’a i tz Tahaa Fzi
Pi. Tatou ma i fiotopâ
i
tz maa papa U’i Api no tz
Mahana maa 7
m
taata om i tapa
z
.mgi^i ta mtoa maa 5 no tz¬
iz nzi ohipa.
tz hoz amaàma ma. Hoo ma
i tz maa teUhaa i haponoTamaa ma i tz
ofimz-
Raapoto i to’na
5
maiti himznz m o GabiZoa,
opefiz'iaa i tz maa aa’a tzi
hofui hia z tz maa pâpâ U’i
Api,ua mz’a hia z 55 aa’a
tzi pâpâhia mai z tz maa
taata z mvz mhi.
E i tz
hopz’a fioa tzi tiai
hia z tz maa taata tzi mvz i tz titzti no tz Tombo¬
la, tz Tavinima, tzi oaoa
hia e. tz ieÂa tzi tano z
tzi pafiaahia z tz ^zia tzi
ofiz i toffU); i tz
taxfini-
tz matahiti i mua z
tano ai aa.
Tz maa titzti
no tz
Tombola aa paa ia
ma no
ho’z hzbedoma hou tz tavil tz maa
fiJL fiaa.
Tz manà’o tma tzi itzahla
i fioto i tz taafLua tziz ia:
tz mana’o taz,
tz mana’o
taatofm, tz mana’o ^aampzfiupz no tz maa pafioi&a’toa
SabcuU. 1
no
Uati
À. tt moa
fuia
tmaa
:
toEitl,
Vimt À. Aotopu -c tz mou pa¬
pa
U'^ Api tti âpootÂÂ mai
i te. mahancL mao. fia.
I tz pd
pa no
aita tz ohipa i ta¬
tz oeÂJO, Uo
hia,
maa
no
tz TauAua i tz mahana
7 no Uati z i tz Saba-
maa
lia
Uati
Z
^aahopz ai.
putapata tz banzau o
tz ApooAoa-faateJLZ, tz Tomitz Tau/uia, tz Tahaa l/l T
no tz ^aanaho fiaa i tz ohi¬
pa na. /LOto i tz ^aanaa fieux
hia tz TauJuia. E aa ^aaoti
tz tahaa VU z atno oia
i
tz ohipa no tz maa no
tz
^aaama fiaa i tz U'i Api o
tz titau laahoa hia ia taz
i4
taata ofia.
A taa'z noa'ta
ai tz maa haati i ^aanaho-
tz vzno
^aanuuhia tz
no
api. Tamaa fiaa,
aati, hoofiaa i tz meux taihaa toz, i tz p5 tzata ma
ohipa toz
aa.
ti S
aa’a
patia fiaa.
hofui/iaa mai i tz maa
aa
taz
mai tz tahi
tamafui no tz haapiima himznz a CavaZio
tanz.
E taz noa*ta hoi i to Paoofio.
Sabati 8
mata
no
Hati
:
Lia haa-
iaahoa tz ohipa i tz
hom 1 i tz akiahi :Pinal
i fiotopâ i tz maa papa U’i
Api tzi âpooti’a mai i tz
mahana maa m. Tamaa ma z
mvz fiaJii noa’ta a tz
maa
ohipa.
I tz p5 hautifiaa tzata taa¬
ta om.
Ua taz mai
tz ta-
i ni’a i tziz nzi ohipa,
na fioto i tz
hapono fiaamai i tz maa ô, tz haapaafiaa i tz mcui titzti z
tz
taz tino ma mai i ni’a i
tz ohipa.
papa
U’i Api,taz
noa’ta i tzi pâpâ mai i tz
maa aa’a z mvz mhi.
I tz Tomitz Taufiaa tzi mvz itoito i tz
ohipa.
I tz maa hoa taato’a tzi
oano,
tzi taatüfux, tzi ^aanzi ohipa
fuipzAapz i tziz
no
ta tatoa taufiaa tzi oti
a’z nzi.
Ua taatafui tz
Pata ia ta¬
toa i fioto i tziz nzi ohi¬
pa tzi manaia fioa ia vai â
ta’na haamaitai ma i ni’a
ia tatoa nzi.
TE TINO NO lESU
TE TINO
lESU
NO
faaau tatou î to tatou haereà I te ora apî, na
roto
;
(tuatîraa)
i
I roto I te veà î mal ri ,
ua faahiti tatou
i te pa<ts
rau a Luka
(24/3)" e téf
to ratou tomoraa i roto ra,
alta ra te tîno
o te Fatu
ra O lesu.
I roto I te tahî mau Irltlraa,
ua maîrî
te vahî i
parauhla ; "te
Fatu O lesu". Te tumu, té¬
lé Ta ; mal te mea, ua Ite
te papal evanella e ua tlàfaahou lesu, te mau vahine
râ,
â Ta I Ite,
aore
I Itea la ratou
tel riro mai ei
Aore
tino
te
taata, ola
hol, te tino no lesu. Areà
mau râ, ua tlà
ê na lesu,
e te tahi atu mau papairaa
tel parau e,
aore
I Itea
la ratou te tino
ra
tou
te Fatu
o
lesu, tel roto Ta
o
ra¬
I
te talme no te oaoaraa no te
"pasa" ola hol,
no te tiafaahouraa. Aore I
Itea I te mau
vahine
"te
tino no te satauro", no te
^^a,
ua rIro taua tino ra,
el
"tino no te tlâfaahou"Eaha outou I Iml ai
raa".
te I
pohe
I
ora
te
va Iraa
aore ola
:
tlà Ta
raua Ta a
I
ua
nlà",
o
te
ô nei,
te pa-
I
o
melahl
(Lu¬
ka 24/5).
Mal te reira'toà te
pa¬
rau
na
lesu
no
Emausa.
e
pipi
na
no
I
te talme
I faaIte al lesu îa'na Iho
la
raua I te horoaraa*tu I te
pane la raua, I
reira ra
to raua taatiraa I te tahl
atu mau pipl
tel
Ite aè
nel
tiafaahou ola,
no te poro e :
"ua tiafaa¬
hou mau â te Fatu !"
e,
ua
0 te talme te I e e t i a ' I
la tatou la Ite, e mal te
mea te faaarou nel
te pane
no te oroà
î
to tatou ma-
tae noa'tu I
to ta¬
la pohe tatou
la tatou Iho, el
haapapûraa I to tatou bapetitoraa.
Ua taumihia hol tatou I ro¬
nao
e
tou
horoèraa
to'na pohe;
tanuua ri¬
e ola’
toà na roto I
to’na poheraa; la ite tatou e, to ta¬
tou taata tahito, ua faasa-
to I
ua
oia'toà;
ro tatou el tino hoê
hla tatou
e
taurohla Ta
haamou-roa-raa
no
te hara...
oia’toà el
e
I
I
te
pohe
tino
na
hoi tatou e
te Mesîa’toà.
Te pane no te euharl, aore
faahaamanao noa
la tatou 1
te
tino
Ta
e
satauro,
no
nel
no te
I te tino atoà râ
te tiàfaahouraa
;
"la
te
apîtiraa’tu I to’na
tiafaahouraa, la ore tatou
la riro faahou
el
tavini
no te Ino, ei
fêla ora râ
no te Atua i roto I te Mesla la lesu".
Te "pane no to’na tino,"
anaè Ta
eere
I
te tino
no
lesu, ola hoi-, te tinb no
te pi ha i rià, tè tino tel
haamauluihla e tel
horoàhia no tatou, o te tino atoà râ no to’na hanahana e
to’na
tiàfaahouraa
"Haere atura ola
I roto
no
:
e
parahl atoà ratou. E Ia’na
I amul atoà’tu
la raua
I
te amuraa maa rà,
ua rave
Ihora ola i te
pane, haamaital atura i te Atua, vahl Ihora tuù atura la raua
Tuùa
ra.
ihora te Ite I to
mata, Ite atura raua
Ia’na, moê roa’tura
râ
ola" (Luka 24/29-31). Areà
raua
î
roto I te îrava 43 (pene
24) ua amu ola I
mua I to
ratou aro.
Aore
loane
I
faatià e ua amu lesù e ta’
na
mau
no
te
pipi atoà I te hiti
roto I
TIberîa, ua
faalneîne râ ola
I te maa,
te mea, ola te fatu I
te le nel tamaaraa, "ua haae
no
fatata’tura ola, rave Ihora
i te pane, ua tuù atura
la ratou ra, e
te
îà’toa
hol".(21/?3). Te taà nel I
te le nei e, to lesu
amulraa I te le mau
amuraa maa
i roto I te area
no to’na
tiàfaahouraa
raa, eita Ta
I
roto I
te
e
e
to’na revamoè faahou
aau
te
no
mau
parau ra Paulo;
"ia haaputuputu outou i te vahl hoê
ra, eere Ta amuraa I te amuraa
maa
mu,
te parau rahl, e te hu-
ru
mau
Fatu
î
raa
mu
no
mu
no
ratou amuraa maa,
i tupu al te ino.
ra
te
mau
rau
teie".
no
Paulo,
o
I
nlà *i
te
parau a te Fatu ta Paulo i
faaîte mal.
Elaha râ
la
moè la tatou te tumu no ta’
na haapllraa I to
Korine+la (IKor.
IG/I- 11/34)oI a hoI, te vai
ra
I roto
te haamori
la ratou
:
lo, te
I ta te tino,
Ia’na iho, te are-
te
ido-
nounou
manao
te
amahamaha, te
amuhua, e te haapao ore.
Mal te faatià ore la ratou,
purepu,
te ani nel Paulo i to Korinetla la hlopoà
ratou
la
ratou Iho la Itea te auraa
mau no
te oroà a te Fatu.
I taua mau taata
ra
tel
moè la ratou te mea au, te
îa
te tu¬
I reira
0 te reî-
ree
tei
tino
e
te
roto I te
tarava
te toto
I
"o taù ti¬
:
I
ra
roaraa
i te
a-
ropG I te
te Fatu :
"o taù tino te le
î ofatlhia no outou, e
na
reira
outou el manaoraa ia’ù;
o
o
apî teie î
te faufaa
to’ù
nel toto, e na reîra outou
ei manaoraa ia’ù... E teie
nel o te amu I teie nei pa¬
ne e o te Inu i
te auà a
te Fatu nel ma te
au
ore
ra, e hara Ta 1 te tino
e
te toto o te Fatu... 0 tel
amu
e
ore
ra,
i
tel
o
inu
ma
te
au
ua amu Ta e ua Inu
pohe no’na iho,
ola
te
I te i te tino o te
(Ir. 29) E mea maI
roto i teie ira-
Paulo aore i parau
a-
toà I te "toto o te Fatu",
Inaha hoi, mai te Irava 23
mal (no te pene 11) ua pa¬
noa oia
i te
te toto, ua faatura
apipiti
rau
tino
e
ola i te taravaraa
no na
mea’toà e pItI : te tino e
te toto. Eaha oia i na reira’l : I roto i teie irava?
E moêraa anel ia’na ?
E hlo tatou i ta
Pau Io
Iho I parau 1 to KoIosa 2/
17
ra
te
te patoi ra ola i rei¬
I te parau no te
amu e
Inu e te tahl atu a mau
:
taata tel riro ei "ata"
tupu amuri atu. Taua
ata ra, e ata Ta no te hoê
tino (alta hoi e
ata mal
te mea e, alta e tino)
Te
peu
no
ra, o te tino
hoi te tino o te
mea
mau
Ta, oia
Mesia. E mea faufaa roa te
Iteraa I te reira ei aralraa i te mau parau
faufaa
ore no te iteraa I te tino
o te Fatu
I
to’na amulraa
mai na roto I te hoê hohoà
mater!a e
aore ra te
hoê
hohoà varua. Teie huru
pa¬
rau, te hinaaro nei
Ta
i
te haere roa i ô mai
I te
parau aro no
mau
tel
te faarbo. Te
parauhla I ô
Iteraa Ta I te
mea
nel,
o
mea
tei
hoi
;
te
parau-mau-hia, ola
"te
faaIteraa I
te
pohe o te Fatu
mal
no
e tae noa
ola ra".
Te
huru mau
te oroà, te mea tel val
tamau, te tino
aro
no te parau
faaroo, "o te
te
no
e
pohe Ta, te tiàfaahouraa e
te haereà mal
o
te Fatu".
pa¬
te rui
ta’na faaararaa,
rahl
haamaltairaa.
A hol tatou
te
Te faatura
na
o
"e euha¬
a
tlà
1
no
i
pûpûhla’i oia
va,
e,
auraa
te Fatu
a
ere
e amuraa maa
e
taua ohipa ra, te tu¬
te hara, ola
hol ta
matamua, el
I malrihla’l
roa
to Korinetia
1
rl", ola hol,
ore
haamoèhia : te satauro, te
tiàfaahouraa e te
holraa
ma I o Iesu.
E hlo maltal
i ô nel I
te huru o ta Paulo faalte-
ra
e
te oroà
no
te
o
Fatu
mau,
Fatu... te
ra te tahl, ua
î roa
te tahl. Te vahavaha ra anel outou I te
Ekalesla a
te Atua e te faahaamâ
ra
anei outou I te
fêla alta
a ratou ?"
Te faahaamanao
ra Paulo la ratou I te
tu¬
aore
mea oaoa
te
pola
e
no taua tumu atoà
ra I riro al te mau amuraa
maa I
roto
I te Ekalesla
pipi,
a
taua
te
faalte nel te
ata e,
te
vai nel te
hoê mea maU, e
Te faahaamanao nel Pau¬
la tatou e,
ua
tuùhla
tatou I ropû I
te poheraa
lo
e
te hoiraa mal
ma
te hanahana.
tel
o
te Fatu
I teie tau
haamanaoraa e
riro el
ei tialraa, te mea ta Pau¬
lo I parau e,
"tel amu e
tel Inu ma
te .au ore", o
te haamoèraa Ta
I te mea
tel parauhla I roto I taua
maa euharl ra. Te a"ma te au", o te Ite
maramaramaraa Ta e,
e tlà
i te taata tatal
tahl
la
amuraa
muraa
hlopoà maltal Ia’na Iho; e
la Ite ola e, te faatià ra
to’na ture aau Ia’na Iho ,
a amu al
I te pane e a Inu
al I te auà.
Eaha mau ta
Paulo e parau nel
na roto
I teie hlopoàraa ?
roto
i
I
te
pitl
o
ta’na eplseto-
le, ua haapapû ola
I taua
parau ra I te na ô raa e :
"E hlopoà maIte
la outou
Iho, la Itea e, tel
roto
I te faaroo;
e hlo¬
poà outou la outou Iho. Ao¬
re outou I
Ite e, tel roto
outou
(Il
lesu-Mesla ia outou ?
13/5) Eere i te
hoê
Kor.
hlopoàraa 1 te
ture morale
i
pae no
te
roto
i to’ù
la Ite râ
aau,
titauhia
vau
la
vau e,
ua
iml
te
I
pahonoraa ta’ù e pahono
1^
Ite mai I a’ù;
e tel
roto ola
la’ù ia au
i ta to’ù
bapetitoraa
e
faaite nel. No taua
vahl
te Mes I a te I
ra,
te parau ra Paulo I to
tatou
apitl-raa-hia
I to’
pohe e I to’na tlàfaahouraa. (Roma 6/5) la
Ite
na
tatou
I
te maa parau
î pa5
te taime
I
ai
horoà
e
la'ù
i
raa,
elaha el
noa
1 to'na riroraa mal
e
parau
te
îa'na 1 roto 1
te
to'ù aau?
E
vahl moè
no
Ia'na :
"E te Fatu, e taù Atua,
mauruuru no te pane
ta oe
1 horoà mal la
amu matou.
Aore te Basllela 1
atea ê
atu la matou 1 to oe paluparau vau
mal
te tapao haamanao-
maraa'tu 1 plhal
haamanaoraa
el
tagta e tae noa'tu 1 te satauro, el haamanaoraa' toà
râ 1 to'na parahlraa mal
1
roto
na
Varua-Maital,
i
rotopû 1
to'ù mau taeaè,
eaha ta'ù
tel tlàfaahou
te Mes la
la'ù
roto
paihia e Paulo e to Galatla 2/20-21, O te faaauraa
hoi te reira no te faaroo,
te oraraa o te Fatu tel pohe e tel tlàfaahou i
roto
I te taata
tel
ora i
te
reira.
1
Iho 1 te
Metua, 1 roto i to'na hanahana. ,1a au 1 ta oe parau :
"Inaha tel plhal
atoà Iho
vau la outou",
te Ite nel
tel ô neî
noa
a
oe, no
te faaara noa la
matou 1 to oe aroha.
Aore
e vahl
no to'ù oraraa
tel
moè la oe, te talo nel oe
1 te mau mea'toà i roto
1
te vahl hohonu no to'ù nel
aau.
la haafatata vau 1 ta
oe amuraa maa,
la haamanao
matou e,
maltai
au
1 te mau mea'toà
no
matou, e
mea'toà ta oe e ra¬
ve noa nel â,
na roto 1 te
aniraa 1 te Metua no matou.
A faatià mal ce e te Fatu,
ta oe
i
rave
te mau
i mua la oe,
è ora nel e e maI te rima atau o te
la ora noa vau
mal
na
la
nel
oe
Atua, to Metua e te matou
Metua. I roto i
te le nel
ao tel
ore i
Ite
i ta oe
râ,
faaite
parautià, tel
to'na mau autâraa e to'na mau pohe,
1 te
tlàturiraa I to oe Basilela, a horoà mai
oe i te
mau mea'toà
e nehenehe al
la matou la faaite I te pa¬
rau aro
no to oe faaearaa
na
roto 1
matou.
pihai Iho la
i
mai
!"
Amene
TE VERO TEI TUPU AE NEI
I
te
hbpe'a no te ava'e
1 mairl a'e ne! ua
faaroohla na roto 1 te ra¬
dio te hare'a mal no te ho'
e matai
ràhl pu'a hiohio o
tel fanau 1
te mau motu
Nlu-Heberlda
e
tel haere
tia mal lo tatou
nel.
E
tel mairlhla
to'na loa o
Te ati
Febuare
"Dolly". Ua
faaarahîa
Rurutu
te
la hoi
taata na roto I te ra¬
dio e te
radio teata
la
val araara noa. Na roto râ
i te tauiul raa te
no taua mata!
ra.
mau
tura ola
1
tano
1
te huru
no
"
la uîhia ola
e
te atl
tei
ti^
nei^
pu i Rurutu, te pahono
oia e :
"E au ra o Rurutu
i
te
mea
i te
au
tupi ta hia" E la
mau
hoho'a
o
tei
1 te mau
te
fenua nel e au
ihoa o Rurutu i
te
pîa h la na roto
1
te tahl
iti
hiti
noa
o
te!
ravai r<â
te vavahi
noa
1
te pae no
tau tare, e ua taui
raroto'a ma; e la au 1 te
avel'a ta'na 1 rave e tano
tl'a ola 1 ni'a I te fenua
tahltl. Ua mairlhla te lo'
a no te le matai o
"Emma".
Ua faaara faahou
te radio
te avel'a
"Emma";
i
tupitahia.
i
te
faahou
te
motu
no
mau
! te mon Ire
2 no Mati i te hcra 2 1 te
aahiata ua
farara papû o
"Emma" 1 n^'a
1 te fenua
Rurutu. I
taua ihoa talme
ua
ra
no
te Tuhaa V.
ra
mau
mea
tahl
te
"Emma"
o
haere tl'a
raa
o
no
pu'ahiohio 1
te mau motu no
no
ve'a
to Relatée, to Arue
Bora,
te ho'e matai
la val araara noa
te mau
vahl no to tatou
pae motu
o te tano h la
e
te le nel
matai. Ua farerei to Bora-
mal' "te Tomana
Papeete nel
papû 1 ni'
a
1 te ho'e o to tatou mau
motu I
pollnesla
farani
nel. Te atea'tura taua ma¬
tai ra 1 to
tatou pae fenua ma te
faaite i to te
Tuhaa V 1 te tahl papaa no
to'na huru
(ûa, matai ).
Inaha fanau
faahou ma ira
no
mo
u
no
te
no
te afai
matamua
ru
nuu
Ihitai 1
Rurutu
I te mau tautu-
(maa, raau fare
ma'i) e'no te
hi'o papû
hoi I te huru no te ati.
ta'ùe te tuati-
rctopû la Rurutu
te
fenua îaniti;
ua
parari hu'ahu'a roa
no
e
te mea
te
lata
e taniun lu
raa
no Rurutu,
Ua
faarooroo
noa h fa te parau api
no te
fenua rurutu e mal
te mea
ra î roto 1 na
mataelnaa
e toru no te fenua Rurutu:
fare
rae'ahîa te mataelnaa
no Moerai e 80 i
nI'a ! te
hanere to'na Ino, te mataeinaa no Averâ e 50 i ni'a
ua
1
te hanere to'na
ino e te
Haut! e 30 i
ni'a i te hanere te
Ino.
la faaroohla taua parau ra
ua tere roa te ho'e
manuâ
mataelnaa
6
no
hoi
mai na auvaha
tel tonohla
e
te Apooraa
la
Faatere o te
hoi o Korlngo
retiteni
V
e
o
Iho
Ekalesia ola
orometua peno
te Tuhaa
John Doom dîakono pe-
retiteni no te Tomite haapuohu faufaa a te Ekalesia,
o tel
tae tlno roa e hl'o
i te atl no Rurutu;
no te
afal 1 te aroha o te Ekale¬
sia la ratou, e no te faa¬
ite ia ratou 1 te mau rave'
a o tei
Imlhla e te faate-
demandez
ALIMEHTATIOH GENERALE
ARUPA
Fruits
Légumes
-
'fouA, VOtM, mtLukt
eu,
pOIH UM ColUcÜViU.
LES VIVRES LES PLUS FRAIS
Viandes • Poissons Charcuterie - Fromages
LES MEILLEURES
CONSERVES
Crustacés ■ Volailles
TELJoaSl
OLK9397
iiiiiMiiiiii)Miiiimiiiiiiiiiiiiimiiiiii
^TOWS terrains VALLEES
«OHTAGNES
HAFUIKBITOOAP
CAMION
LÉGER
CROSS-CO U NTR Y
A
QUATRES
ROUES
MOTRI
^ts Georges RENE POROI
PUAATORO NUMERA NOE
PAPAIHIA
E
Georges Rene POROI
lllllllllllllllllllllllllll
VW1200
VW1300
COMPTOIR POLYNESIEN
Tel. 1027
VW1500
VW Automatic
Fait partie de Vea Porotetani 1968-1970